Název režijního debutu Karin Babinské skrývá lehkou ironii. Tři osmnáctileté hrdinky, které jsou na začátku filmu rozhodnuty vyrazit stopem na prázdninovou brigádu, totiž nejsou žádné sladké 'pusinky', ale drsné holky, v jejichž slovníku se to jenom hemží výrazy jako 'pó es' (pohlavní styk) a 'póesák' (potenciální sponzor), přičemž 'pó es a póesák patří k sobě'. Uhláškované variace na Rafťáky se ale neobávejte, právě naopak: záhy zjistíte, že vyzývavostí a provokacemi všeho druhu dívky jen maskují svůj strach a nejistotu.

Ironicky vyznívá i žánrové zařazení filmu coby 'prázdninové road movie'. Plahočení tří slečen po okreskách, nádražních bufetech, pumpách a opuštěných koupalištích má totiž do idylické představy bezstarostné jízdy dost daleko. Většina lidí, které po cestě potkávají, navíc spadá do kategorie upocených nekňubů, snažících se je využít coby dostupné sexuální objekty.

Scenáristce Petře Ušelové se nejvíc povedla kresba charakterů dívčího tria, které (přinejmenším na poměry českého filmu) pramálo dbá o to, zda se někomu zalíbí. Třem mladým herečkám tak připravila opravdu lahůdkové příležitosti. Nepsanou vůdkyni trojlístku, svůdkyni Karolínu, si zahrála Sandra Nováková, známá ze seriálu Ordinace v růžové zahradě. Její hrdinka s našpulenou pusou a taštičkou laciných šminek bravurně maskuje fakt, že její odchod z domova byl zřejmě vynucená znouzectnost. Ještě drsnější je Vendula Petry Nesvačilové, jejíž kypré tvary a vulgární vystupování skrývají duševní křehkost a sexuální nezkušenost. Nejvíc pozornosti se ovšem soustředí na zakřiknutou Išku (Marie Doležalová), jež v porovnání s kamarádkami působí jako dítě a která v průběhu filmu odhaluje svou lesbickou orientaci. Bizarním společníkem trojlístku je Iščin čtrnáctiletý bratr, který dívkám slouží jako věčně šokovaný divák i katalyzátor.

Stavba příběhu je, pravda, trochu neučesaná. Velmi brzy ztratíme přehled o tom, kudy a kam děvčata vlastně putují, a máme pocit, že se tak nějak pořád plácají na místě - což ovšem mohl být i tvůrčí záměr. V závěru je potom patrná až příliš usilovná snaha během pár minut dohnat každou hrdinku když už ne k happy endu, pak aspoň k nějaké katarzi a prozření.

Ty křivé nohy, na kterých se Pusinky trochu potácejí, jim však nakonec dodávají osobitý šmrnc. I když autorky Karin Babinská a Petra Ušelová už na vlastní dospívání mohou jen nostalgicky vzpomínat, jejich film není nostalgický ani trochu. Je takový jako autentické mládí: trochu neohrabaný, ale agresivní, dychtivý a plný energie.